Milovat bez podmínek

21. 3. 2011 18:15
Rubrika: Příběh

NEPODMÍNĚNÁ LÁSKA

   Tento příběh je o vojákovi, který se navrací domů po válce ve Vietnamu. Volá ze San Francisca domů svím rodičům."Mami a tati, vracím se domů, ale musím se vás na něco zeptat. Je tu se mnou kamarád  a já bych ho rád vzal s sebou k nám."Jistě odpověděli rodiče rádi ho uvidíme, ale něco by jste měli vědět, pokračoval syn, můj kamarád byl těžce zraněn. Šápl na minu a přišel o ruku a nohu. Nemá kam jít a já bych byl rád kdyby žil u nás."To je strašné synu samozřejmě že mu rádi pomůžeme najít bydlení. Ne, mami a tati. Chci aby žil u nás. Chlapče řekl otec, nevíš o co nás žádáš. Někdo s takovým handicapem by pro nás byl velkou přítěží. Máme svůj styl života a nemůžeš přece čekat, že jej kvůli němu jen tak opustíme. Prostě přijď  domů a na toho hocha zapomeň. Určitě se o sebe dokáže postarat sám. Ihned poté syn zavěsil a už se rodičům neozval. O pár dní později jim zavolala Policie ze San Fransisca. Jejich syn zemřel po pádu z mrakodrapu Policie to zhodnotila jako sebevraždu. Zdrcení rodiče okamžitě letěli do San Fransisca, aby tělo svého syna identifikovali. Poznali ho, ale ke svému zděšení rovněž zjistili, měl jen jednu ruku a nohu. Rodiče z toho příběhu byli jako mnozí z nás. Je jednoduché milovat krásné a veselé lidi, ale nemáme rády ty, kteří by nás mohli v něčem obtěžovat. Raději se straníme těch, kteří nejsou zdraví, krásní nebo chytří. Zkusme mít odvahu neodvracet se od těch, kteří naši pomoc potřebují, zkusme nezavírat oči před nedokonalostí. Vždyť nikdo z nás neví, kdy sám bude potřebovat pomoc druhých, nevíme, jestli na nás zítra nečeká nějaká mina-třeba v podobě rychle jedoucího auta, zákeřné choroby.....Nezapomínejme také na dar PŘÁTELSTVÍ. Protože praví přátelé nás mají rádi takové, jací jsme-i když nejsme dokonalí- nejkrásnější a nejchytřejší. Opravdové přátelství je dar. Praví přátelé dokáží rozesmát, povzbudit naslouchají a otevírají nám svá srdce.

Zobrazeno 1371×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Monika Voňková