Když jsi úplně na dně, Bůh vždy s něčím přijde...

Mladá žena vyskočila z křesla hned, jak uviděla chirurga vycházet
z operačního sálu. Ptala sa: „Jak se daří mému synovi? Bude v pořádku?
Kdy ho mohu vidět?“ Chirurg odpověděl:
„Je mi to líto, dělali jsme, co bylo v našich silách, ale váš syn to nepřežil.“

Anna se v pláči ptala:„Proč děti
dostávají rakovinu?!
Copak o ně už Bůh nestojí?
Kde jsi byl Bože, když tě
můj syn potřeboval?!“

Chirurg se zeptal:
„Chcete být na chvíli
o samotě s vaším
synkem předtím, než ho
odvezou na univerzitu?“

Anna požádala sestřičku,
aby zůstala s ní,
dokud se nerozloučí
se svým synem.
Láskyplně přejela svými
prsty přes kaštanové,
kučeravé vlasy.

„Chtěla byste si nechat na památku pramínek vlasů?“ zeptala se sestra.
Anna naznačila, že ano. Sestra odstřihla chlapci malý pramínek vlasů,
vložila do plastového sáčku a podala ho Anně.

Byl to Tomášův nápad – darovat své tělo univerzitní nemocnici ke studiu. Říkal, že
by to mohlo pomoci někomu jinému.
Nejdříve jsem řekla ne, ale Tomáš mi řekl „mami, já už to tělo nebudu potřebovat,
až zemřu. Ale možná to pomůže jinému člověku, jinému malému chlapci, aby mohl
strávit s mámou víc času, než já...“
Můj Tomáš měl zlaté srdce. Vždy myslel na ostatní.
Vždy chtěl pomoci jiným, pokud mohl...

Anna prošla nemocnicí naposledy poté, co tam strávila téměř šest měsíců. Tašku
s Tomášovými věcmi položila na sedadlo v autě vedle sebe. Cesta domů byla velmi
těžká, ještě těžší bylo pak vstoupit do prázdného domu.
Tomášovy věci a sáček s vlasy odnesla do jeho pokoje.

Začala ukládat modely autíček a ostatní osobní věci v jeho pokoji přesně na místo,
kde si je vždy ukládal on. Lehla si napříč přes jeho postel, přitlačila k sobě jeho
polštář a vyplakala se, až únavou usnula...
Bylo okolo půlnoci, když se Anna vzbudila. Vedle ní na posteli ležel složený dopis.

V dopisu stálo:
„Drahá maminko,
Vím, že ti budu chybět, ale neboj se, že na tebe někdy zapomenu anebo tě přestanu mít
rád jen proto, že nejsem vedle tebe, abych ti řekl „mám tě rád“!
Stále tě budu milovat, mami, dokonce každý den víc a víc. Jednoho dne se opět uvidíme.
Do té doby, pokud bys chtěla, mohla by sis adoptovat malého chlapce, abys nebyla tak
sama; mně by to nevadilo. Mohl by mít můj pokoj a všechny mé staré věci, aby si s nimi
mohl hrát. Ale pokud by ses rozhodla pro holčičku, asi by se jí nelíbily stejně věci jako
klukům. Musíš jí koupit panenky a holčičí věci, však ty víš.

Nebuď kvůli mně smutná, maminko.
Tohle tady je skutečně nádherné místo. Děda a babička se se mnou přivítali hned, jak
jsem přišel a ukázali mi to tady, ale bude mi trvat mnoho času, než to všechno poznám.

Andělé jsou takoví správní. Velmi rád se na ně dívám, když létají. A víš co?
Ježíš nevypadá jako na žádném obrázku. Ano, ale když jsem ho uviděl,
hned jsem věděl, že je to on. Sám Ježíš mne vzal za Bohem otcem.
A hádej co, mami! Seděl jsem Bohu na kolenou a mluvil jsem
s ním, jako kdybych byl někdo velmi důležitý. To bylo
tehdy, kdy jsem mu řekl, že ti chci napsat dopis,
abych ti řekl sbohem a všechno ostatní. Ale
věděl jsem, že to není dovoleno. No a
víš co, mami? Bůh mi podal jeho
vlastní pero a papír, abych ti
napsal tento dopis. Ten
anděl, co ti má donést
tento dopis, se myslím
jmenuje Gabriel…

Bůh mi řekl, abych ti dal odpověď na jednu otázku, na kterou ses ho ptala – kde byl,
když jsem ho já potřeboval ? Bůh mi řekl, že byl na stejném místě se mnou tak, jak
byl se svým synem Ježíšem, když byl na kříži. Byl přesně tam, a tak je vždy se všemi
svými dětmi.

Mami, nikdo jiný nemůže vidět, co jsem ti napsal. Jen ty! Pro všechny ostatní je to jen
kus bílého papíru. Není to super?
Musím už vrátit Bohu jeho pero zpět. Musí psát další jména do Knihy života.
Dnes musím zasednout k večeři za stůl s Ježíšem. Jsem si jistý, že jídlo bude vynikající.

Málem
jsem ti
zapomněl
říct, že už mě
nic nebolí. Všechna
ta rakovina zmizela. To
mě těší, protože jsem nemohl
už víc vydržet tu bolest a Bůh už
také nemohl vidět, jak moc se trápím. To
bylo tehdy, když ke mně poslal Anděla milosrdenství.
Anděl mi řekl, že jsem speciální zásilka. To je, co?

Podepsáno:

S láskou od Boha Otce, Ježíše a ode mne…