Na podzim, když zlátne listí stromů,
vlaštovky oblétnou střechy domů,
zhoupnou se na drátech, zašvitoří
a všechny společně vzlétnou k moři.
Stalo se někdy v podzimním čase,
že jedna z vlaštovek zpozdila se.
Nejstarší vlaštovka mávla křídly:
,,Letím ji vyhledat, vím, kde bydlí."
Prolétla údolím, nad stráněmi,
když slyší volání: ,,Pomozte mi!"
Našla ji zapadlou v hustém keři,
snad bude v pořádku, pevně věří.
,,Zkusím tě vytáhnout za křidýlka,
dříve než poztrácíš všechna pírka.
Příště se měj víc na pozoru,
leť vzhůru a ne hlavou dolů!"
Vlaštovka radostí zajásala:
,,Bez tebe bych se ven nedostala."
,,Teď leťme k ostatním, budou rády."
Vlaštovky volaly: ,,Už jsou tady!"
,,Šťastný let přes moře," vítr hvízdá,
,,v zimě vám pohlídám všechna hnízda!"
Vrátí se zpátky k nám? Vždycky, znovu,
i potmě naleznou cestu domů.
Ježíš řekl:
,,Podle toho všichni
poznají, že jste moji
učedníci, budete-li mít
lásku jedni k druhým."
(Bible, Janovo evangelium 13,35)
(Převzato z textů Brněnské tiskové misie, www.btm.cz)
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.